Urbanisticko dopravní studie PPO

Průmyslový polookruh (PPO) je jednou z nejvýznamnějších pražských komunikací vedoucí ulicemi Průmyslová a Kbelská a převádějící dopravu severojižním směrem. Vzhledem k období svého vzniku jde o komunikaci z dnešního úhlu pohledu nešetrnou a do území vnášející celou řadu nevhodných a nechtěných dopadů a vlivů. Nicméně hlavním nedostatkem je tvorba dopravních kongescí (kolon).

Oproti jiným komunikacím ve městě nahrazovaným novými trasami pro úplné odstranění zátěže, nebo jen odlehčení, v případě PPO je stávající trasa v rámci celoměstské koncepce dlouhodobě pozičně fixovaná, pouze je třeba rozvíjet její charakter v souladu s aktuálními a budoucími potřebami města. Denní intenzity dopravy se na PPO pohybují podle úseku mezi cca 36 až 88 tis. voz/den.

Celková délka PPO činí 8,75 km, dnes 2×2 jízdní pruhy v celé délce.

UDS	Textová část a vizualizace	Ke stažení zde	PDF, 49,5 MB
UDS	Výkresová část	Ke stažení zde	PDF, 41,8 MB
	Kompletní studie	Ke stažení zde	ZIP, 91,4 MB

Cílem úprav je zvýšení plynulosti a bezpečnosti pro všechny účastníky dopravy, tj. automobily, ale i MHD, pěší a cyklisty. Zásadním požadavkem je však mj. omezit dlouhé kolony vozidel před jednotlivými křižovatkami, a to buď zlepšením průjezdnosti křižovatek, případně změnou z úrovňových křižovatek na mimoúrovňové. V rámci nového návrhu zůstávají nadále 2×2 průběžné jízdní pruhy (šířky 3,5 m) doplněné o potřebné řadící, připojovací a odpojovací pruhy v křižovatkách, tak aby došlo ke zvýšení kapacity. Stávající rychlostní limity se v rámci změn nemění, s ohledem na směrové a sklonové parametry tunelu Hloubětín je v tomto úseku uvažována povolená rychlost 50 km/h.

Při návrhu úprav je kladen důraz i na zlepšení prostupnosti území pro chodce a cyklisty – nepřerušené severojižní bezmotorové propojení podél PPO, sdružená cyklo-pěší stezka šířky 4,0 m, ve stísněných poměrech 3,0 m. Zároveň je náplní příprava na příčné bezmotorové vazby východ západ, případně přímo realizace příčných vazeb nových. Konkrétně podchod a lávka v lokalitě přírodního parku Smetanka, lávka v sousedství železničního mostu na trati na Lysou nad Labem, lávka v oblasti Klíčovských sadů a lávka z Proseka do Letňan.

Přidružený koridor komunikace byl pojat jako příležitost pro umístění nové městské vegetace. Průmyslová ulice je doplněna souvislou alejí. Umístění je navrženo bez dopadů na inženýrské sítě. Došlo k drobným úpravám v pozicích zastávek MHD s ohledem na lepší dostupnost a provázanost s dalšími linkami.

Hlavní pozornost je věnována úseku ulice Kbelské v Hloubětíně. Je známou skutečností, že stávající světelně řízené úrovňové křižovatky (Kbelská/Poděbradská/Průmyslová a Kbelská/Kolbenova) jsou zásadním kapacitním hrdlem PPO. Tento úsek je proto nahrazován hloubeným tunelem délky cca 670 m na jehož povrchu vzniká místní propojení a hlavní průjezdné dopravní intenzity jsou tak od okolního území dokonale odcloněny. Dalším zásadním prvkem pro zvýšení plynulosti provozu a kapacity povrchového úseku na Průmyslové je koordinace jednotlivých SSZ do tzv. zelené vlny.

MÚK Štěrboholská je doplněna o samostatnou rampu z Černokostelecké ulice na Jižní spojku.

V křižovatce Kbelská/Čakovická/Mladoboleslavská bude stávající nevyhovující a nebezpečná křižovatka deltovitého tvaru nahrazena velkou okružní křižovatkou s rampami na PPO. Toto řešení umožní i případné dopojení rampy z Vysočanské radiály II. etapa.

Úseky komunikace Kbelské směr D8 budou doplněny o průběžné mezikřižovatkové (kolektorové) pruhy propojující připojení a odpojení od Kolbenovy po Novopackou a od Novopacké po Mladoboleslavskou.

Realizace

Předpoklad realizace postupně od roku 2022/23 (úpravy stávajících SSZ a řadících pruhů vybraných křižovatek) až po předpokládanou výstavbu tunelu Hloubětín po roce 2025.

Přestavba povrchových úseků je předpokládána při lokálních omezeních jízdních pruhů. V případě tunelu Hloubětín a mostu přes údolí Rokytky se předpokládá převedení dopravy vždy do jednoho dopravního pásu s uspořádáním min. 1+1 jízdní pruh. Vlastní realizace tak bude probíhat po polovinách.

V rámci širší koordinace není předpoklad potřeby dokončení žádné významné stavby v předstihu. Naopak realizace úprav na PPO, mj. tunelu Hloubětín, je uvažováno jako nezbytná předinvestice pro stavbu dokončení Městského okruhu.

Povrchový úsek od Mladoboleslavské po D8, v etapě krátkodobých změn, nebyl v rámci studie detailněji řešen, neboť v tuto chvíli nejsou jasné základní vstupy ohledně rozsahu nově urbanizovaných ploch v oblasti Letňan, Proseka a Kbel, respektive očekávané zdrojové kapacity dopravy. Tento úsek je třeba doprověřit v rámci návazné studie po vyjasnění celého souvisejícího území, včetně koncepce uliční sítě.

Doporučeno je, s ohledem na potenciál možného výhledového překrytí Kbelské, nedoplňovat další připojovací a odpojovací místa v daném úseku. Jde o dopravně nesystémové řešení připojování lokálních cílů přímo na nadřazenou dopravní síť a zároveň zabraňující možnému dourbanizování prostoru nad trasou Kbelské.

Z pohledu platného ÚP je třeba prověřit soulady s aktuálními funkčními plochami na základě stanoviska ÚZR MHMP. V případě ulice Průmyslové lze očekávat soulad. V případě ulice Kbelské je otázkou možnost podmínečného využití sousedících ploch s dopravními plochami, neboť tunel Hloubětín a MÚK Mladoboleslavská představují změnu oproti původně plánované koncepci.

PROLET

Součástí studie je zároveň ideový výhledový návrh možného řešení prostoru ulice Kbelské mezi Prosekem a Letňany – tzv. PROLET. Plánovaný rozvoj Proseka a Letňan negativně ovlivňuje bariéra současné trasy PPO. Výhledově se proto navrhuje snížení nivelety Kbelské a těžké zakrytí s parkem, jehož cílem je plynulé propojení obou částí města.

PROLET má výrazné městotvorné přínosy pro Prosek a Letňany. Díky zastropení lze doplnit okolní zástavbu, významně rozšířit parkové a rekreační plochy s drobnou vybaveností i doplnit další příčné komunikační vazby.

Zároveň zakrytí zbaví okolní území všech negativních aspektů průjezdné kapacitní dopravy po Kbelské ulici. Zakrytím fakticky odstraní dopravní hluk a reguluje emise do míst mimo obydlenou zástavbu.

Nejvýznamnějším prvkem je vznik tzv. Centrálního parku nad PPO v km 7,8 až 8,3, vytvářející spolu s okolními plochami největší koncentrovanou zelenou plochou. Součástí parku bude odpovídající vybavenost v návaznosti na stávající sportoviště. Ve východní části Centrálního parku jsou navrženy tzv. „dešťové zahrady“, terénní a vegetační úpravy vhodné pro dlouhodobě udržitelné hospodaření s dešťovou vodou.

Realizace je podmíněna realizací stavby č. 520 Pražského okruhu.